Servery s podporou VMWare přímo od výrobce (např. DELL) jsou dnes již běžnou záležitostí. Je však možné si VMWare naroubovat i na starý server? Pokud ano, jak je to složité? Přinese to kýžený výsledek? Tyto otázky jsme si s kolegou pokládali během rozhodování o osudu našeho HP ProLiant ML115 G1, který nám slouží již od roku 2007.
Proč virtualizovat
Hlavním důvodem pro modernizaci byla nevyhovující kapacita a rychlost diskového subsystému našeho serveru. Během přemítání nad ekonomickou stránkou upgradu jsem si uvědomil, že navíc provozujeme win stanici a další pokusný server. Integrace by přinesla nižší provozní náklady a navíc by zbylo nějaké železo. Bylo rozhodnuto.
Hardware
Jak již bylo zmíněno výše, hlavním nedostatkem byla rychlost a kapacita diskového subsystému. Takže k původním kritériím rychlost a kapacita bylo třeba přidat ještě podporu VMWare. Volba padla na řadič ARECA ARC-1210 a tři Barracudy o velikost 1TB poskládané v RAID 5. Tento řadič sice není nativně podporován, ale ovladač pro ESXi je dostupný na stránkách výrobce včetně návodu pro jeho instalaci. Pro instalaci samotného VMWare byla na MB přidána USB Flash o velikosti 4GB. Dále byla rozšířena RAM na 8GB a aktualizován BIOS. V BIOSu byla v sekci USB nastavena emulace HDD a nastavena priorita bootování. Od té chvíle se vnitřní USB Flash chovala stejně jako normání HDD (včetně bootování).
VMWare
Po registraci na stránkách VMWare jsem si stáhnul instalační image ESXi 4.1 a vygeneroval licenci. Image jsem vypálil na CD. Instalace ESXi proběhla standardním způsobem na USB Flash. Po bootu jsem si z konzole nastavil IP adresu a povolil vzdálený přístup. Pomocí SSH jsem nakopíroval a nainstaloval ovladač řadiče ARECA a udělal další reboot. Po rebootu jsem se vzdáleně připojil pomocí VMWare vSphere Client, nainstaloval licenci, vytvořil filesystém na diskovém poli a vytvořil virtuální stroje.
Závěr
Bohužel nemám k dispozici žádná měření, nicméně subjektivně je nárůst rychlosti diskových operací několikanásobný. Práce na virtuálním stroji je výrazně svižnější, než na původní nativní instalaci.
Díky Jardovi Prodělalovi (OldanyGroup) za jeho cenné rady během laborování s instalací VMWare.
Proč virtualizovat
Hlavním důvodem pro modernizaci byla nevyhovující kapacita a rychlost diskového subsystému našeho serveru. Během přemítání nad ekonomickou stránkou upgradu jsem si uvědomil, že navíc provozujeme win stanici a další pokusný server. Integrace by přinesla nižší provozní náklady a navíc by zbylo nějaké železo. Bylo rozhodnuto.
Hardware
Jak již bylo zmíněno výše, hlavním nedostatkem byla rychlost a kapacita diskového subsystému. Takže k původním kritériím rychlost a kapacita bylo třeba přidat ještě podporu VMWare. Volba padla na řadič ARECA ARC-1210 a tři Barracudy o velikost 1TB poskládané v RAID 5. Tento řadič sice není nativně podporován, ale ovladač pro ESXi je dostupný na stránkách výrobce včetně návodu pro jeho instalaci. Pro instalaci samotného VMWare byla na MB přidána USB Flash o velikosti 4GB. Dále byla rozšířena RAM na 8GB a aktualizován BIOS. V BIOSu byla v sekci USB nastavena emulace HDD a nastavena priorita bootování. Od té chvíle se vnitřní USB Flash chovala stejně jako normání HDD (včetně bootování).
VMWare
Po registraci na stránkách VMWare jsem si stáhnul instalační image ESXi 4.1 a vygeneroval licenci. Image jsem vypálil na CD. Instalace ESXi proběhla standardním způsobem na USB Flash. Po bootu jsem si z konzole nastavil IP adresu a povolil vzdálený přístup. Pomocí SSH jsem nakopíroval a nainstaloval ovladač řadiče ARECA a udělal další reboot. Po rebootu jsem se vzdáleně připojil pomocí VMWare vSphere Client, nainstaloval licenci, vytvořil filesystém na diskovém poli a vytvořil virtuální stroje.
Závěr
Bohužel nemám k dispozici žádná měření, nicméně subjektivně je nárůst rychlosti diskových operací několikanásobný. Práce na virtuálním stroji je výrazně svižnější, než na původní nativní instalaci.
Díky Jardovi Prodělalovi (OldanyGroup) za jeho cenné rady během laborování s instalací VMWare.
